152 Istrijský hrubosrstý durič
Použití : Špičkový honič ; je obzvlášť vhodný k použití při
lovu zajíce a lišky. Může být také používán pro dosledy poraněné
zvěře. Jeho tělesná stavba mu umožňuje bez problémů pracovat
v rozlehlých istrijských loveckých terénech. Krátký výtah z historie :
Jeho historie je totožná s historií istrijského krátkosrstého honiče,
ale jeho ikonografie a zmínky o něm jsou velmi vzácné, protože psi
s hrubou srstí byli většinou méně vyhledáváni malíři pro jejich jakoby
neupravený vzhled. Ale hrubosrstý istrijský honič byl podrobně popsán B.
Laskou v roce 1896 a znovu 1905 : pod jménem « barbini » se nakupovali tito
psi v okolí Buzetu a Pazinu. Ale během první světové války plemeno
téměř vymizelo. Od roku 1924 byli istrijští hrubosrstí honiči
zapisováni do chorvatské plemenné knihy.Plemenobylo oficiálně uznáno FCI
v roce 1948 a první standard byl publikován v roce 1969.
Celkový vzhled : Základní barva srsti je sněhově bílá se
žlutooranžovými znaky. Srst je dlouhá a rozježená. Hlava je podlouhlá,
s výrazným obočím. Tělo je robustní, kostra silná. Ocas silný a je
mírně šavlovitě prohnutý. Výraz svědčí o klidné a vyrovnané povaze,
pohled je zasmušilý. Má zvučný hlas středně hluboké až hluboké
intonace. Důležité proporce : Délka těla musí přesahovat výšku
v kohoutku maximálně o 10%. Použití/Povaha : Mírný, poslušný, klidný
a velmi závislý na svém pánovi. Temperament je středně živý, ale je to
vášnivý lovec.
Hlava : Hlava má správné proporce v poměru k tělu. Je dlouhá 20–24
cm ; nesmí být příliš lehká. Viditelné sliznice jsou tmavě pigmetované.
Část mozková : Mozkovna : je mírně vyklenutá. Týlní hrbol je výrazný,
stejně jako střední rýha, která je ovšem často zakryta kadeřavou dlouhou
a hebkou srstí. Čelo je dost široké. Mozkovna se směrem k očím zužuje.
Stop : není výrazný. Část obličejová : Nos : velký, s širokými
nozdrami, tmavě černé pigmentace. Čenichová partie : silná, hranatá ;
nosní hřbet je široký, pokrytý hustým vousem. Při pohledu zepředu
dodávají čelisti čenichu jistou oblost. Zuby: silné, s nůžkovým skusem.
Kompletní chrup. Pysky : jsou těsně přiléhavé, nepříliš silné. Oči :
pigmentace duhovky je tmavá ; oči jsou velké, ale nikoli vystouplé
z očních důlků ; pohled je zasmušilý ; obočí je výrazné a husté.
Uši : nejsou nijak silné, jsou porostlé krátkou srstí. Zavěšené nedaleko
od očí, ale výše směrem k temeni hlavy. Ušní boltce se rozšiřují
směrem ke středu a dobře přiléhají k lícím. Jsou dostatečně dlouhé,
jemnější a zaoblené na koncích. Natáhneme-li je směrem dopředu,
považují se za hodně dlouhé, dosahují-li až téměř k nosu a za dlouhé
se považují ty, které dosahují ke špičákům. Musí být alespoň
polodlouhé a dosahovat k nadočnicovým obloukům. Krk : Při pohledu
z profilu je zřetelné spojení krku a hlavy pod týlním hrbolem. Je dlouhý
asi 12 až 15 cm, kůže na něm je napnutá, netvoří lalok.
Tělo : Celkový pohled : hřbetní linie má viditelný spád směrem
k zádi. Kohoutek : je málo výrazný. Hřbet : je pevný a široký. Jeho
délka je ve správném poměru k výšce v kohoutku. Bedra : krátká,
svalnatá a oblá. Záď : je široká, zvláště u fen, s mírným sklonem,
oblá, kyčle bývají patrné. Hrudník : široký a hluboký, dosahuje
nejméně do úrobně loktů. Jeho obvod převyšuje obvykle o 12 až 15 cm
kohoutkovou výšku. Žebra jsou oblá. Předhrudí je málo zřetelné, hruď
široká. Břicho a slabiny : spodní linie se postupně zvedá již od konce
hrudní kosti až k pánevním končetinám.Břichoje jen mírně vtažené.
Slabiny jsou málo vtažené, nesmí být vykasané jako u chrta.
Ocas : Je nasazen nepříliš vysoko, u kořene je silný, směrem ke konci
se zeslabuje; je nesen nízko, mírně zahnutý směrem vzhůru, dosahuje
k hleznu nebo o něco níže.
Končetiny Hrudní končetiny : Lopatky : lopatky jsou šikmo uložené,
svalnaté, dobře přiléhají k hrudnímu koši. Úhel scapulo-humerální se
blíží 90°. Lokty : nejsou vbočené. Předloktí : kolmo postavené,
svalnaté. Karpus : téměř nezřetelný. Metakarpus :krátký, téměř
kolmý, jen s mírným sklonem, svírá úhel 10°vzhledem ke kolmici. Přední
tlapky : mají tvar kočičí tlapky, jsou úzké, se sevřenými prsty,
polštářky jsou dobře vyvinuté a odolné. Drápy jsou silné. Pánevní
končetiny : Stehna : krátká, široká a svalnatá. Bérce : delší než
stehna, šikmé a svalnaté. Hlezna : silná a široká. Metatarsus : krátký a
kolmý ; pokud se vyskytnou paspárky, musí být odstraněny. Zadní tlapky :
stejné charakteristiky jako přední, často jsou poněkud delší. Pohyb :
Pohyb je velmi pružný, živý. Kůže : Elastická, přiléhající pevně
k tělu, bez vrásek, růžová. Zevnějšek
Srst : Krycí srst je tvrdá, dlouhá, v délce 5 – 10 cm, matná,
rozježená, nikdy však kudrnatá nebo zvlněná. Pod touto krycí srstí se
nachází, především v zimním období, hustá a krátká podsada. Krycí
srst není přiléhavá, ale rozježená. Nesmí se ovinovat nebo tvořit
zplstěné kadeře (dredy). Délka a hustota srsti je na různých částech
těla odlišná. Zbarvení : Základní barva je sněhově bílá. Uši jsou
obvykle oranžové ; na čele se často objevuje skvrna stejné barvy ve formě
hvězdy. Uši mohou být také oranžově stříkané, což je známkou čisté
rasy. Různě veliké oranžové skvrny nebo stříkání se může rovněž
vyskytovat po těle, ale nejčastěji u kořene ocasu. Tyto znaky nesmí být
příliš hojné a rozsáhlé a převažovat nad sněhově bílým
základem.Barvaznaků musí být jasná, nikoli nevýrazná, ani příliš
tmavá, ani játrová, což by svědčilo o nakřížení jiné rasy. Třetí
barva, ani ve formě několika chlupů, není přípustná.
Výška a hmotnost : Kohoutková výška : od 46 do 58 cm. Ideální
výška pro psy : 52 cm. Ideální výška pro feny : 50 cm. Hmotnost:
Hmotnost dospělého psa v normální kondici se pohybuje mezi 16 – 24 kg.
Je žádoucí střední váha okolo 20 kg.
Chyby : Všechny odchylky od uvedeného standardu musí být považovány za
chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
- Při pohledu zepředu hranaté čelisti.
- Spuštěné a měkké pysky.
- Viditelné třetí víčko.
Vylučující vady :
- Pes agresivní nebo bázlivý.
- Disproporce mezi výškou v kohoutku a délkou těla.
- Příliš růžový nos, depigmentace nosní houby.
- Čenich příliš tupě zakončený, čenich špičatý nebo
zdvižený.
- Spatná okluze čelistí, zřetelný předkus nebo podkus.
- Růžová oční víčka.
- Různě zbarvené (skvrnité) oči.
- Uši moc krátké nebo odstávající, zavěšené příliš vysoko nebo
naoopak nízko, pokryté výrazně dlouhou, hedvábnou, zvlněnou, kudrnatou či
zplstnatělou srstí.
- Ocas zakřivený do strany nebo zkrácený.
- Příliš vybočující loket.
- Křivé přední nohy.
- Příliš šikmý (měkký) metakarpus.
- Každé jiné zbarvení, než bílooranžové ; nikdy se nesmí vyskytovat
znaky šedivé nebo dokonce černé.
- Kohoutková výška nad či pod limitem, stanoveným tímto standardem.
Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování,
budou vyloučeni. Poznámka:
Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně
sestouplá v šourku.